Nová kniha Solfánci a Sluneční královna je už doma, ještě horká z tiskárny. A je nádherná! Děkujeme všem, kdo jste si ji pořídili a doufáme, že vám bude dělat radost.

Dívej, kvetou mandloně

A je to nádhera.

Někdy v polovině ledna se najednou v šedi holých větví rozvinula růžová. A byla to sláva veliká. I nějaký festival k tomu v sousedním městě mají.

Ale to všechno jsme zjišťovali až postupně, růžová krása nás zaskočila, a o to byla větším darem, protože nás zaskočila v okamžicích chmur, poněvadž byla kosa a zima, fakt.

Do toho jak první poslové radosti, růžové kvítky. Prostě mandle na stromě, to je něco úchvatného. Chodili jsme po kraji a kochali se tou nádherou. V okolních horách, kde každý kousek jen trochu schopný zadržet hlínu, je přetvořen do terásky, které kamenité zídky zadržují teplo. Právě zrají citróny, pomeranče a mandarinky a do toho tenká linka mandloní, sad, který přebírá štafetu. Krásné a bohatě obsypané stromy v nejlepších letech, na startovní čáře připravené už už pučet, plodit. Ještě pod nimi najdeš skořápky z minuého roku. Je hořká, nejez jí. A pak i opuštěné stromy, staré a seschlé, možná s jedním, dvěma zmlazeními a pár květy, ještě alespoň tohle jaro mi dejte. A černý kmen rozpraskaný, jak stará mapa, kterou už nikdo nečte. Podél cest i zapomenuté v mlází, a nebo už jenom pařez. Viděli jsme je všechny, i pozdravili a poklonili se.

Bzukot včel, a ta vůně.

Chtěla bych mít svůj mandloňový sad.

Mia

mandlone I

mandlone II

mandlone III

mandlone IV

mandlone V

mandlone VI

mandlone VII

mandlone VII

mandlone VIII

mandlone IX

mandlone X

mandlone XI

Tento web používá cookies. Tohle ohlášení není moc indigo, ale je to nutnost. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Více informací zde.